2016 ~ Markův blog

Zpravodajský kanál Marka Hovorky

Vítám Vás na svém blogu!

Jmenuji se Marek, je mi 15 let a jsem z Uherského Hradiště. Baví mě digitální technika, doprava a politika.

Vítejte ve škole.

Štve vás pamlsková vyhláška, a jiné omezování demokracie? Pak nejste sami!

Politické noviny

Moje reakce na politiku...

Kajínkův útěk

Zajímáte se o nejznámějšího vraha v ČR? Pak je toto právě pro Vás!

Doprava

Zajímáte se o dopravu, jako já? Pak klikněte sem.

sobota 5. listopadu 2016

Jak rychle vyčistit klávesnici

Dnešní článek je napsán částečnou zásluhou mého bratra. Přišel s nápadem, který prý vyčetl někde na internetu, jak rychle a bez námahy vyčistit zadrobenou, či jinak potřísněnou klávesnici. Je to velmi jednoduché, což dokazuje i to, že jsem to zvládl i já, coby motoricky znevýhodněný. Postup budu psát asi tak, jako Babica recept. !!! Postup neplatí pro notebooky !!!

 Potřebujeme
  • Hadr
  • Štětec
  • Okenu, nebo jiný leštící prostředek
  • Vidličku
  • Trpělivost

 Postup

  •  Příborovou vidličkou opatrně vyjmeme jednotlivá tlačítka, čímž odkryjeme část vnitřní části klávesnice. To je tam bordelu, co? Sice si budete půl hodiny vyčítat tu včerejší tlačenku, ale co už. Drobky vytřeme štětcem, případně vysajeme vysavačem. 
  • Klávesy vyleštíme za pomocí okeny a hadru. Vyplatí se každé písmenko či číslo pořádně proleštit, protože když už to děláte...
  • Klávesy vracíme na jejich původní místa, není to nic složitého. Funkci kláves si poté jednoduše otestujeme buďto třeba v programu Písmenka 2007, nebo jen v klasickém Notepadu.
ZADNÍ STRANU NENROZŠROUBOVÁVÁME, je tam destička snímající stisky kláves, a snad jen já dokážu psát jen s onou destičkou. :D
Share:

sobota 24. září 2016

Konec nezdravostí ve školách

Vážení, vítám Vás po dvou týdnech opět u dalšího článku, ve kterém se tentokrát budu věnovat Pamlskové vyhlášce, což je směrnice, která pro některé bude znamenat konec světa. Jedná se o zákaz prodeje slazených výrobků, a dalšího.

Ze zákona

Nejdříve nahlédnu přímo do vyhlášky, která je volně ke stažení přímo zde. Ve škole (v prostředí, kde nemají přístup nezletilí)  se budou od 1.1.2017 prodávat pouze potraviny, které neobsahují cukry, transmastné kyseliny a nemají energetické účinky. Dá se tedy očekávat, že od nového roku budeme už ve škole nakupovat pouze ovoce a zeleninu.

Pozitiva a negativa

Pozitivní je na tom celém to, že se konečně začalo bojovat s obezitou mezi mladými. Je také pravda, že cpát do sebe každý den sladkou plechovku s párkem v rohlíku moc zdravé není. Na druhou stranu ale je pravda, že v dnešní době se bez chemie a příměsí ani nenajíte...
Negativní je to, že lidé, kteří s tímto počinem nesouhlasí, si budou muset nakoupit ráno v obchodě. Pak budou lidé, kteří budou místo své zaužívané svačiny raději hladovět. Je pravdou, že v případě, že by se takových protestantů našlo víc, mohlo by to vyvolat značnou kampaň proti vyhlášce, ale vzhledem k tomu, že to takové skupině lidí nestojí za to, asi s tím nikdo takový nehne.

Sortimenty v bufetech

Co nakoupíme v bufetu? Jablko červené a zelené, hrušku, kohoutkovou vodu, žvýkačky bez cukru, čaj a hotovo. Je sice pravda, že šedesátikilovým balvanům to prospěje, na druhou stranu je ale pravda, že ze mě, z malého a štíhlého se stane ještě menší a hubenější, a vrátím se do stádia, kdy si okolní lidé při mém nástupu do vlaku myslí, že utíkám z mateřské školy.

Automaty v Inter Panterech

V poslední době se automaty začaly testovat ve vlacích InterPanter, které jezdí i na lince Brno - Břeclav - Hodonín - Staré Město u U. H. - Přerov - Olomouc, a tak je možné, že dojíždějící vlakem si budou moci vybrané potraviny nakoupit už za jízdy. Dokud nezavedou vyhlášku i do vlaků...

Zakázali i kečup

To, že zakázali i kečup, mě doslova pobouřilo. Co je v kečupu? Rajčatový protlak, voda, cukr, ocet. Víc ne! Tak proč proboha musí zakazovat i kečupy? JÁ ŘÍKÁM, ŽE BEZ CHEMIE SE PROSTĚ UŽ NENAJÍME. A proto budeme buď hladovět, nebo všichni tlakem okolí přejdeme k vitariánství. Budeme žrát jablka, zapíjet vodou a hotovo.

Děkuji za pozornost, jsem rád, že jsem Vám zase mohl zkazit chuť k obědu.
Share:

sobota 10. září 2016

Hudební výchova a můj vztah k ní

Vážení, jako vždy vás vítám u dalšího článku, který vyšel v sobotu 10. září 2016. Dnes si budeme povídat o odpoledním vyučování, o jeho (žádném) smyslu, ale hlavně se budeme věnovat Hudební výchově.

Rozvrh Tercie a její novinka

S mým postupem do Tercie na gymnáziu se nese rovněž nový rozvrh, s nímž přichází i hodina odpoledního vyučování. Prostě si odsedím (jako v kriminále) šest vyučovacích hodin, pak si zajdu na oběd, a pak budu muset kvůli odpolednímu vyučování setrvat ve škole až do 14:45. Kdyby se jednalo o hodinu např. matematiky, jazyků, nebo třeba dějepisu, neřeknu ani slovo (protože vlastně ani nemůžu), pochopím, že si už musím zvykat na delší dobu strávenou ve škole, a místo oběda se půjdu učit třeba na lavičku (pokud tam nějaká je) v prostorách školy - jelikož se ze školy v tuto dobu nemohu vzdálit.JENŽE TÍM PŘEDMĚTEM JE HUDEBNÍ VÝCHOVA. Ano, vážení, nechoďte si kupovat nové brýle, protože mají slevu až pět tisíc, vidíte dobře. Kvůli Hv musím čekat, a místo odchodu v 13:05, odejdu nejdřív v 14:45. Tento předmět (- a to, co si z něj odnesu) mně však navíc ani v praxi pravděpodobně na nic nebude. Takže proti tomuto počinu, za který mohou pravděpodobně nekonečné směrnice a vyhlášky, OSTŘE PROTESTUJI.

Tělocviku NE, ze zdravotních důvodů

Zcela nestranně jsem neveřejně navrhl, že by se mohly (alespoň pro příště) předměty Hv - 8. h. a Tv - 5.h. prohodit. Zaprvé bych já mohl jít domů už ve 13:05 (o to ale nejde!), za druhé by zbytek třídy jistě uvítal odpočinek po poměrně náročném dni (M, F, ČJ, Z,...). Jenže to nejde! Proč? Protože po obědě jsou prý takové aktivity zdraví škodlivé. Já osobně nechápu, jak kdo přišel k tomu, že volnou hodinu využiji k obědu. Ale dobře, přejdeme tedy k dalšímu bodu...

Zabití 45ti minut

A teď se zamyslete... Co stihnete za 45 minut? Já stihnu zajet do Otrokovic, nakoupit a vrátit se, napsat povídku, rozbít hrnek, nakoupit v kunovské hypernově, rozhodnout se, co dělat, či vyřešit 1/3 domácího úkolu z M. NE! MÍSTO TOHO VŠECI SEDÍME V LAVICÍCH, A ÚPLNĚ ZBYTEČNĚ. Vím, že to říkám poněkud pozdě, ale kdo nechce zpívat, ať si sedne úplně dopředu, protože ho učitel neuvidí.

Z Hovorkovy teorie:

Pokud si sednete do první lavice, je dost možné, že vám vyučující nebude věnovat takovou pozornost, jako ostatním. Pokud jste nižšího/ je vyučující vyššího vzrůstu, je to opět bonus pro vás, jelikož se vyučující obvykle dívá do dálky, neuvidí na vás tak dobře, jako na spolužáky ve 2. lavici - jak říkám, POD SVÍCNEM JE NEJVĚTŠÍ TMA...

Můj názor na Hv

Hv tady vždy byla, je, a pravděpodobně ještě dlouho bude (konkrétně do té doby, než na ministerstvo doputuje vynález zvaný rádio, které nám umožňuje poslouchat hudbu bez nutnosti vaší znalosti textu, či zpěvu). Předmět jako takový má pro mě velmi malou hodnotu, a to nejen z toho důvodu, že jsem za ty roky ještě nepochopil, jaký je rozdíl mezi osminovou notou a 16384-tinovou notou, kterou jsem si sám zadefinoval, a kterou prý nikdo nepoužívá. O dalším, poměrně markantním důvodu pohovořím za dalším nadpisem.

Svérázná a vulgární Hv na I. stupni

Kdybych sem napsal název školy, jméno vyučujícího a svědky, mohla by mít paní učitelka vskutku velké potíže. Já zde ale nic podobného uvádět nebudu, protože nejmenovaná škola má úžasnou schopnost vše stočit a poštvat proti mně. Jednalo se o nucené zpívání mnoha vulgárních textů, nevyjímaje ani Tepláky, které jsem musel zpívat dokonce i ve třetím až pátém ročníku ZŠ. Když jsem začal protestovat, dopadl jsem asi tak, jak v kauze Lovců Mamutů, kterou řeším mimochodem i s Českou školní inspekcí. Zkrátka, vyhrožovali mně poznámkou, a to v případě, že nezpívám. Tak jsem si nechal dát poznámku, vřele jsem se na ně usmál, poděkoval jsem, a deníček skončil v nejbližším kontejneru se směsným odpadem. A byl klid... Když už jsme u toho - těšte se na článek, ve kterém se proberu všemi vtipnými poznámkami ze staré školy, a věřte mi, že se budete hrozně smát, už jen proto, že vy jste ti šťastní, kteří chodili jinam...

Pokud jste dočetli článek až do konce, děkuji. V případě že ne, tak jste se ani nedostali sem, a tak je zbytečné rozpitvávat to, že vám vlastně za nic poděkovat nemohu...



Jsou to housle? To nevím, ale po hlavě bych tím opravdu dostat nechtěl... :D
Share:

sobota 20. srpna 2016

Dovolená na jihu republiky

Vážení, vítám Vás u mého dalšího článku, ve kterém se budu zaobírat využitím svého volného času o letošních prázdninách. Blíže se pak budu věnovat jednomu týdnu, který jsem (vyjímečně) věnoval dovolené v České republice. K Lipnu, českému moři, mě lákal nejen parní vlak z Polné n. Š. přes Černou v Pošumaví do Nového Údolí a Volar. V tomto článku celý výlet, tamní turistické podmínky, a další pečlivě zhodnotím. Budu hodnotit pět kategorií: cestu, ubytování, stravu, okolí a celkový dojem. Nejlepší ohodnocení je 100 bodů, nejhorší 0 bodů. Budu hodnotit dle následující tabulky, kterou používám při každém z hodnocení:

0 - 20 bodů = Nedostatečné, naprosto ostrašující
21 - 40 bodů = Dostatečné, nic moc
41 - 60 bodů = Dobré, základní hlediska bez problémů
61 - 80 bodů = Velmi dobré, až na drobnosti není co vytknout
81 - 100 bodů = Výborné, není co vytknout

Cesta

Volil jsem automobil. Je sice pravda, že cesta vlakem trvá přibližně stejně, vzhledem k výlukám na trase jsem však tohle podstupovat nechtěl. Jelikož nejsem příliš velkým fanouškem "Dé Jedničky", naplánoval jsem trasu přes Třebíč, Telč, Jindřichův Hradec, České Budějovice a Český Krumlov. Cesta by byla až na drobnosti bezproblémová, nebýt pochybení příslušných na křižovatce za obcí Hora(GPS 49.181843, 15.633647), kde probíhala určitá rekonstrukce komunikace (pravděpodobně dotovaná EU), a na křižovatce byly z toho důvodu umístěny semafory, které spínaly na interval. Na prázdné E59 byla dlouho zelená, a na 23, přeplněné moravany směřující k českému moři se tvořila dlooouhá kolona, ve které jsem strávil více než 4 hodiny, čímž jsem dovršil jízdní dobu, kterou bych absolvoval při jízdě vlakem. Díky výše zmíněnému incidentu je hodnocení k této kategorii - 45 bodů.

Ubytování

Ubytování netřeba příliš hodnotit, po břehu přehrady je "ZIMMER FREI" značek až příliš. Skoro všechna ubytovací zařízení jsou však i přesto obsazena. Pokud nechcete být (jako já) zbytečně ubytován v hotelu, kde jsou ceny přizpůsobeny cizincům, na portálu lipno.cz, a určitě i na dalších lze kontaktovat lidi, kteří krátkodobě pronajímají domky, či chatky, při troše štěstí i s dobrým výhledem. Vzhledem k výhledu jak na přehradu, tak i na silnici a železnici, na které mě pár minut po mém příjezdu přivítal parní vlak, mnou viděn z okna, nemohu dát jiné hodnocení, než 100 bodů.

Strava, aneb palačinka za 60 Kč

Stravu jsem si zajišťoval sám. Ve Frymburku, městě Lipně nad Vltavou, a v dalších je možno využít jak hostinců a restaurací, tak i nejrůznějších kaváren a cukráren. Nevýhodou jsou vysoké ceny, a spoléhání obchodníků na to, že "když už jste na té dovolené, tak se vykašlete na cenu, a koupíte si cokoliv", a to i Palačinku s cukrem za 60 Kč. Ve stejné cukrárně pak stála palačinka s ovocem a šlehačkou stovku. Na druhou stranu ale nelze opomenout Rybí restauraci v Hůrce (u Horní Plané), kde nabízeli čerstvé ryby za vcelku přijatelnou cenu. Hodnocení tedy bude 72 bodů.

Okolí

Okolí přehrady disponovalo nejrůznějšími atrakcemi, včetně rozhledny - STEZKY KORUNAMI STROMŮ, či vodní elektrárny Lipno, jejíž prohlídku jsem si samozřejmě nemohl nechat ujít. Vše doprovázel parní vlak, který jsem si samozřejmě natočil, i když pravda pouze na mobil... Nevýhodou bylo počasí nevyhovující ke koupání, jakožto i dlouhé fronty na úplně všechno. Dávám 85 bodů, a to proto, že například na stezce korunami stromů není více pokladen.

Celkový dojem


Rozhodně nelituji, že jsem tuto vyjížďku uspořádal a podpořil. Doporučuji jezdit automobilem, či vlakem, a NEJEZDIT v trvání LOH, vzhledem k olympijskému parku a ruchu okolo. Pokud do hodnocení zahrnu také negativa, celkové hodnocení bude 80 bodů.
Share:

sobota 16. července 2016

Kapačky, rajský plyn a podobně

Vážení a milí čtenáři mého blogu, po delší odmlce vás opět vítám u dalšího článku. V tom dnešním pečlivě rozeberu, z jakého důvodu jsem se odmlčel, a také se zmíním o českém zdravotnictví, se kterým mám v poslední době co dočinění.

Operace chodidel  

Podstoupil jsem v nemocnici v Praze operaci obou chodidel, která by mně měla zaručit "lepší zítřky". V podání mého operatéra je toto tvrzení zcela nepochybné, avšak předtím si člověk musí přetrpět určité období, které v mém případě dosahuje až dvou měsíců. Člověk si tak musí předem promyslet, zda zákroku a rekonvalescenci skutečně věnuje těchto 5 184 000 vteřin života. Já jsem s rozhodnutím neotálel nejen z toho důvodu, že termín zahájení hospitalizace byl plánován na druhou polovinu května, a tak mě zajišťoval více než měsíc "volna".

Příliš ostré světlo na operačním sále

Celé oddělení, na kterém jsem byl hospitalizován, se točilo (pokud vynecháme do nebe sahající vyhlášky Unie) kolem operačního traktu, které se ve vysoké budově nacházelo ve třetím patře. V operačním traktu se nacházejí operační sály, jednotky int. péče, doktoři si zde brousí své nože, a obyčejným smrtelníkům je zde z důvodu hygieny nesmějí - prostředí na sále je přísně střeženo a podléhá přísným hygienickým podmínkám. Mé původní obavy, že v průběhu operace vypadne proud, a světlo zhasne přerušil fakt, že velké operační světlo, které znáte z televizního seriálu Ordinace v r. z. naopak svítilo na můj vkus až příliš jasně - já jsem prostě člověk, co v 11:00 nesvítí...

Oxid dusný a dieta

Před samotnou operací mně ještě dali tzv. premedikaci, což je dle mého názoru "oblbovák", který mně omráčí, a připraví na zákrok. Toto jsem dostal asi 30 minut před odjezdem na sál, ale až 40-ti hodinovou přísnou dietu - bez jídla, a s omezeným pitným režimem. Poslední jídlo den před operaci 16:00, další den po operaci - 8:00. Ještě dodám, že na sále mě uspávali plynem - a to Oxidem Dusným.

Sádrová fixace nohy jako novodobá zbraň

Nohu mě po 6 týdnů fixovali v sádře, doma jsem byl už týden po operaci. Noha byla rovněž fixována speciálními dráty, které byly vyňaty ve čtvrtek. V úseku šesti týdnů jsem měl zasádrované dolní končetiny, a tak jsem se absolutně nemohl pohybovat. V případě, že by mě napadli zloději,  mohl jsem tuto pevnou a tvrdou sádru využít jako novodobou zbraň. Dokonce ani nepotřebuji zbrojní pas, no že mě to nenapadlo dříve...


Share:

sobota 23. dubna 2016

Slovní úloha s deskami

Vážení a milí, vítám Vás u dalšího z mých článků.


Dnes se budeme zabývat záludnou matematickou, nebo chcete-li geometrickou úlohou, kterou jsem nedávno dostal k vypracování, a o jejímž výsledku by se dalo dlouho, dlouho polemizovat… Zadání změním, ale ta podstata věci zůstane stejná.
  
Pojďme počítat!


Štít chalupy ve tvaru trojúhelníku má stranu a=5m a k ní příslušnou výšku Va=3,7m. Kolik dřevěných desek o obsahu S=1m2 je potřeba koupit k pokrytí štítu? Zadání je jednoduché. Vypočítáme obsah trojúhelníku:
 S=(a*Va)/2=(5*3,7)/2=18,5/2=9,25. Zcela logicky odvodíme, že je potřeba koupit 9,25 desek o obsahu 1 metr čtverečný. Tato odpověď je však nesprávná. Správně je deset.

Proč?

Počítalo se s tím, že mě zbytek desky zbude, a také s tím, že koupit můžeme jen celou desku. To ale nikde řečeno ani napsáno nebylo. O tom, co se dá považovat za správnou odpověď, by se dala vést nekonečná, ale opravdu nekonečná polemika. A z praktického hlediska – v obchodech, kde se nějaké dřevěné desky prodávají, máte možnost si nechat nařezat pouze určitou část desky. Pokud bych měl vycházet z toho, co jsem teď napsal, mohl bych klidně napsat, že je potřeba koupit 20 desek s tím, že mi 10 nebo 10,75 zbude. Lépe řečeno – správnou odpovědí by bylo jakékoli racionální číslo vyšší nebo rovno minimálního počtu desek, v tomto případě vyšší/rovno než 9,25. Existuje další verze – u které nakoupíme 10 desek, nebudeme řezat, ale desky se budou na štítu překrývat. Pak by bylo správně jakékoli přirozené číslo vyšší nebo rovno minimálnímu počtu desek v celém čísle, v tomto případě by bylo číslo správné, pokud by bylo přirozené (kladné, celé, vyšší než 0) a vyšší/rovno 10.

Tento článek je sice krátký, ale na pochopení náročnější ve srovnání s předchozími. Proto si ho přečtěte ještě jednou. Děkuji za pozornost.

Share:

Pravidelní čtenáři

Jízdní řád

Kdy vydávám příspěvky? Už nikdy, jen příležitostně. Žádné pravidelné schéma už není...

ROZHLAS

Elektronická pošta

intercity560@gmail.com