května 2017 ~ Markův blog

Zpravodajský kanál Marka Hovorky

Vítám Vás na svém blogu!

Jmenuji se Marek, je mi 15 let a jsem z Uherského Hradiště. Baví mě digitální technika, doprava a politika.

Vítejte ve škole.

Štve vás pamlsková vyhláška, a jiné omezování demokracie? Pak nejste sami!

Politické noviny

Moje reakce na politiku...

Kajínkův útěk

Zajímáte se o nejznámějšího vraha v ČR? Pak je toto právě pro Vás!

Doprava

Zajímáte se o dopravu, jako já? Pak klikněte sem.

sobota 27. května 2017

Na co nám budou složité zákony?

Vážení, včera nebylo nic, protože mě nejel PC, ale dnes něco bude! Dnes si totiž budeme povídat o zákonech. Jdeme na to...

Hospodářská trestná činnost v ČR

Takže hned ze začátku. Pokud vytunelujete nějakou společnost, můžete jít sedět maximálně na deset let. Takže pokud vytunelujete celý tento stát, jdete na deset let sedět. Tohle se asi ještě dlouho nezmění, neboť jediní, kteří to dokážou změnit jsou politici, a těm se do toho nechce, protože by pak hlavně znevýhodnili sami sebe. Takže asi tak...

Bojím se, abych náhodou neporušil zákon

Co toto je? Jak je možné, že se někdo bojí, že někdo vlastně ani neví, co je dobře a správně, a co ne? Odpověď je prostá. Zákony jsou složité, a je jich tolik, že to kromě právníků nedokáže vstřebat nikdo. Ne nadarmo se říká, že prohlášení nezávislosti má okolo 270ti slov, desatero božích přikázání má asi 300 slov, a vyhláška Evropské Unie o dovozu Karamelových bonbonů má asi 25 tisíc slov.

Tohle je odpovědí na různé kauzy, třeba až k panu Rathovi, který je na svobodě, a místo toho, aby se řešila jeho (ne)vina, tak se řeší systémová kauza, která spočívá v tom, že soud údajně někde špatně rozhodoval, nebo co...


To je současně i odpovědí na otázku, jaktože se politici chovají tak, jak se chovají. Je to udělané přesně tak, aby se ti největší zloději ochránili, a ten plebs se nakrmil a potrestal sám. A když se to náhodou nepovede, máme tu ještě Amnestii. A nebo teda milosti, však víme z minulého týdne... :D

Náhoda

No a ještě k té náhodě, kterou jsem zmiňoval navrchu v jednom z nadpisů. Náhoda to je. Pokud soudce ani nespí, ani není podjatý, mohou mít na zákony různí znalci různé pohledy, stejně tak jako na vztah zákona, a trestné činnosti, která jej porušuje. Inu, kašlu na to, jdu si těch patnáct tisíc zákonů nastudovat, asi mě stejně nic jiného nezbývá... Dobrou.
Share:

pondělí 15. května 2017

Vajíčka, Čína a Macron. Politický týdeník.

Vítám vás u dalšího politického týdeníku.

Čína

A začneme poměrně z ostra. Náš pan prezident totiž odjel do Čínské lidové republiky, kdemá jednat například o nové hedvábné stezce, s čímž se pojí i přímé spojení Evropy s ČLR, a to vlakem. Prostě má jet přímý nákladní vlak mezi Čínou a Evropou. Ten strojvedoucí, který ten vlak poveze, během své cesty pravděpodobně prožije celý život. A i když vezmu v potaz, že se strojvedoucí i s lokomotivami po určitém čase mění, nevím, jak to budou praktikovat např. v rusku.

Je těžké odpovědět na otázku, jestli je dobré podporovat dovoz z Číny, i s ohledem na toto a toto, což jsou dva díly Tunova pořadu A DOST, ve kterém se snaží upozorňovat na nedostatky v oblasti prodeje a služeb. Myslím si ale, že po připomenutí čínského vejce na chlebíčky, které vidíte níže, se zdá tato otázka vyřešenou.



Macron


Jak všichni víme, dnes se stal Emmmmmmmmmmanuel Macron prezidentem Francie. Přebral prezidentský úřad a prezidentskou povinnost od nějakého Holanďana. Holanďan (nebo kdo to je) má 62 let, zatímco Emmanuel má 39 let, čímž se stává nejmladším prezidentem Francie v dějinách, akorát že nevím, jestli nemá nejstarší první dámu v dějinách. Ale o tom si řekneme někdy, až nebude žádné vděčnější téma. Nejedná se totiž o to, co se minulý týden stalo, takže mě to zrovna teď nezajímá.

Víte, jaký je rozdíl mezi prezidentem Emmanuelem, a motýlem Emanuelem?
- Motýlovi Emanuelovi věří alespoň malé děti.

Prezidentský vlak

A nakonec z trochu jiného soudku (tvrdého alkoholu). V rámci návštěvy Číny pana prezidenta jsem dnes natočil video ze simulátoru s fiktivním vlakem (souprava CRH1A), který pana prezidenta veze po Číně, aby si mohl prohlédnout, jak je ta Čína (továrny, dým, 4/5 zamořené půdy, všude beton) krásná. Projel jsem asi 150 kilometrů v relaci Chengdu - Suining, a vy toto video uvidíte zítra. Mělo být dnes, ale nestihlo se nahrát na internet. Těch 5 GB tam bude hodně složité dostat...



Děkuji, že jste to dočetli až do konce, mrkněte na autobusovou zastávku, a pak běžte někam, protože už z vás a z reklamy žádné prachy nedostanu se těšte na další článek, ať už politický, nebo třeba na naprosto objektivní ranní zpravodajství.
Share:

sobota 13. května 2017

Jsem havíř, těžím bitcoin! Povídání o kryptoměnách.

Vážení a milí, vítám vás u dalšího článku, ve kterém se budu zabývat penězi, a podobou platebních prostředků ve 21. století. Nebudu se však zabývat běžnými penězi, ale tzv. kryptoměnami.

Možná jste se na tento článek proklikli z takzvané vietnamské tržnice (aspoň já tomu tak říkám), což je stránka s reklamami a tlačítkem, odkazujícím na tento článek. Poskytovatelé reklam mně (zjednodušeně řečeno) za každý váš proklik přes tržnici pošlou určitou finanční částku. To je mým jediným zdrojem příjmů z tohoto blogu. Google AdSense používat nesmím, protože mi nebylo osmnáct. Ale ohledně bitcoinů, které mě z odkazů jdou, nikdo nerozpozná, kdo je těchto bitcoinů vlastníkem. Což dělá bitcoin neovladatelnou a decentralizovanou měnou. To je také důvod, proč ji používám. Mohl bych používat i jiné (LTC, DOGE,...), ale bitcoin je nejrozšířenější.

Získávání

Tyto peníze můžeme získávat buď těžbou (počítač vypočítává určité algoritmy, pomocí kterých se BTC získávají, čím více je vytěženo, tím složitější je najít další), nebo z takzvaných faucets. To je další "vietnamskotržnicoidní" systém. Zkrátka, někdo si udělá stránku s reklamami. Tím, že se někdo na stránku podívá, vy dostanete určité peníze, ze kterých mu třeba 35% dáte. Což znamená, že na vaši stránku bude každý docházet, protože chce zbohatnout, a možná se mu to skutečně podaří. Prosperovat ale budete hlavně vy, protože budete mít velkou návštěvnost. Dalším způsobem získávání bitcoinů je pochopitelně přijetí z jiné peněženky, a podobně. Nebo způsob vydělávání z reklam - jako já, který jsem si už vydělal v přepočtu 17 Kč.

Uchovávání

K uchovávání kryptoměn se používá tzv. peněženka (to jste nečekali, že ne...), která má svoji specifickou adresu, která slouží pro určování, kam posíláte daný obnos. Existují různé peněženky, některé slouží jako internetový účet - jako například lucemburská blockchain.info (když na to kliknete, půjdete přes tržnici :D). Pak jsou papírové peněženky, která má dvě adresy. Na tu první posíláte BTC, pomocí té druhé, kterou odkryjete až potřebujete, celou peněženku vybrakujete.

Využití

Slyšel jsem, že na mnoha místech se už bitcoinem platit dá, dokonce jsem slyšel o jisté kavárně, kde se bitcoinem platí. Když si vezmu, že před pár léty šly bitcoiny koupit za pár korun, a dnes jdou prodat až za dvanáct tisíc, a cena bude pravděpodobně i nadále růst, myslím, že si ty své peníze, které jsem pomocí reklam už vydělal, někam schovám, protože možná je někdy obrátím v nějaký ten milion.

A na závěr: moje BTC adresa je: 1A9Vp95aHFTrFqFWEfndt1iNodYD6Xh8eY


Share:

pátek 12. května 2017

Kouzlo interpretace. Vítejte ve škole.

Vážení, vítám vás u dalšího článku ze série školní problematiky. Dnes to bude také velmi zajímavé...

Proroctví se naplnilo

Nejdřív se krátce poohlédnu po minulém dílu, ve kterém jsem říkal, že jak by řekl Klaus, budu teď citovat sám sebe - říkal jsem "Pokud ze dne evropy nedostanu jedničku, bylo by výhodnější zůstat doma, protože ti, co zůstali doma, žádnou známku nedostanou." Dostal jsem trojku, což mě snížilo průměrné IQ průměrnou známku o několik bodů. Příště zůstávám doma...

Ludvík byl bohužel popraven

A teď k věci. Přímo z učebnice dějepisu vidíte, že bohužel někoho popravili, bohužel ho zabili, bohužel jim ten idiot utekl, naštěstí to dopadlo dobře, Francie zvítězila, a všechno bylo v pořádku. Německo a Prusko naštěstí prohrálo. Tohle je snad názorová nestrannost? To je pěkné, no. Tak hele, já to taky zkusím:

Teď to napíšu v pozitivním světle

Kdyby nebylo Konstantina a Metoděje, nemohli bysme mluvit česky.

A teď řeknu to samé v opačném pohledu na problém

Kdyby nebylo Konstantina a Metoděje, museli bysme mluvit jazykem, kterému by rozuměl i někdo jiný.

Vidíte ten rozdíl? A přitom jsem v obou případech definoval a konstatoval takřka to samé.

Propaganda

Nějak tak funguje i samotná propaganda, ať už hovoříme o dokumentárních filmech z Evropské Unie, nebo třeb o předvolebních slibech. Něco o tom jistě ví Michaela Jílková - moderátorka pořadu Máte Slovo, což je pořad, kde mají slovo všichni najednou. Proti sobě stojí šest lidí, kteří se snaží navzájem přesvědčit o svém názoru. Tady můžeme opět pozorovat to, že lze stejnou věc interpretovat různými způsoby. To je něco, co se v našich školách běžně děje. A vypadá to, že je to čímdál horší, a horší.



No nic, protože už bude půlnoc, a protože již víme, že v noci pracují jen k*rvy a zloději, tak končím, a jdu spát. Dobrou...
Share:

pondělí 8. května 2017

V sedm hodin normální lidé spí! Politický týdeník.

Vážení a milí, vítám vás u prvního dílu politického týdeníku, ve kterém se věnuji tomu nejlepšímu z české politické scény. Dnes to bude o Zemanovi, Sobotkovi a Babišovi.

Demise?

Jistě jste si všimli, že ve vládě probíhá krize, a že Sobotka chce podat demisi. Lépe řečeno, chtěl. Nejprve řekl, že chce, a že chce dokonce obětovat celou vládu, pak své stanovisko ale změnil, a u Zemana uvedl, že jde řešit politickou situaci v souvislosti s vládní krizí. Novým premiérem by mohl být Lubomír Zaorálek nebo Milan Chovanec.

Hrad

Ale ještě k tomu hradu - i když už byla na tuto šaškárnu udělána reportáž, nemohu to nechat jen tak odplavat. Po známém citátu poslance Krátkého (Víte, kdo dělá v noci? Ku*vy, a zloději.) přichází další citát. Miloš Zeman při vyjadřování se k zasedání ve Strakově akademii, které se konalo v sedm ráno, totiž uvedl, že v tuto dobu je ještě hluboká noc, a že každý slušný člověk ještě spí. Což opět kálí na hlavu našemu školskému systému, protože podle něho jsem neslušný zloděj.

Babiš

Na závěr se nemohu nezmínit o tom, že Andrej Babiš neovlivňuje média.



Nevím, jestli má smysl vám po tomto přát hezký a příjemný týden.
Share:

sobota 6. května 2017

Další antidiskriminační tažení pod praporem Evropské Unie, aneb jak dopadl feminismus v čechách

Vítám vás u dalšího článku, ve kterém se chci věnovat tomu, co nám Evropská Unie přinesla v rámci rovnosti žen a mužů, a to proto, protože tomu teď všichni na internetu rozumí. Proto se přidávám i já. Tak tedy, co udělala EU pro prosazování této rovnosti?

Ženy již mohou tahat břemena těžší než 15 kg - děkujeme evropskému parlamentu. Díky antidiskriminačnímu tažení již mohou ženy zcela legálně v zaměstnání tahat padesátikilové pytle s cementem, a nikomu to nepřijde divné. Všichni mají dobrý pocit, že jsou si ženy rovny s muži. A teď si představte, že bez Evropské Unie by byl náš stát tvrdě diskriminující, a třeba by kvůli tomu musel vystoupit i z OSN. Takže děkujeme.

Ženy již mohou fárat - děkujeme evropskému parlamentu. Představte si tu hrůzu, že ženy nemohly fárat. To je omezování lidských práv jako prase, takže určitě nezbývá, než poděkovat Evropské Unii za to, že svého bratříčka (Českou republiku) naučila, jak se má chovat, asi tak, jako kdyby kázala čtyřletému dítěti.

Suverénní stát
To, že by jsme měli být stát, který se o sebe sám dokáže postarat, asi nikdo neví, nebo si to minimálně nikdo neuvědomuje. Prostě nás vedou za ručičku, a snaží se upozornit na to, že jenom "díky evropské unii" jsme na tom "tak dobře", jak na tom jsme. To je úžasné. Cílem je samozřejmě donutit nás, aby jsme to rychle schválili a hotovo - a to se netýká jenom tohoto.

Ani beránek, ani idiot

Feminismus - to je téma, na které ani neexistuje odpověď. Aspoň proto mám ale jistotu, že cokoli, co k tomuto tématu řeknu, vždy bude platit. upřímně nechápu, k čemu jim bude to, co jsem napsal nahoru, dobré. Každopádně se tomuto tématu nepřestávám věnovat. Přeji hezký zbytek dne, a já slibuji, že tohle je pouze úvod do dlouhého řešení těchto problematik, které zveřejním na svém blogu co nejdříve.
Share:

pátek 5. května 2017

Nucené práce a soudružky na Donbase. Vítejte ve škole.

Vítám vás u druhého dílu seriálu o problematice českého školství. Dnes bych se rád věnoval "nuceným pracím", a ne, nepůjde o domácí úkoly. O těch totiž vyjde samostatný článek.

Budu se věnovat (začnu) u dne Evropy, kdy se dělají nějaké projekty, a pak se jde domů. Poté se přesunu i k jiným kamenům úrazu, protože zde jsou. Je nutné připomenout, že se věnuji obecným principům, nikoli konkrétním příkladům.

 Pozor na mě, já jsem učitelka

Měli jsme den Evropy, což v našem případě znamenalo, že nás zavřeli do místnosti, a nepříliš optimistickým tónem nám sdělili, že máme "čtyři hodiny" na vyhotovení prezentace na určité téma, "potom máte dvě hodiny na to, aby jste nám to odprezentovali v angličtině!". Toto by bylo, pak nás informovali o tom, že vzhledem k tomu, že děláme s počítačem zde nemůžeme jíst ani pít (hádejte, kdo to porušil jako první), a ke konci začátku nám ještě nějaká jiná učitelka medovým hlasem sdělila, že na to nemáme kašlat, protože z toho dostaneme známku. Ti, kteří byli chytřejší a zůstali doma, žádnou známku nedostanou, takže pokud dostanu jinou známku než jedničku, bylo by pro mne výhodnější raději zůstat doma. A to je teprv přístup! Aspoň vidíme, že nás už někdo začíná upozorňovat na to, že škola moderního rázu není až tak prospěšná. Ale nebojte, o tom, na co mě v životě bude chemie, vám odpovím v samostatném díle.

Soudružky na Donbase

Nakonec jsem to vyřešil nejlépe, protože jsem si asertivně pustil rádio, místo toho, abych řešil to, co chtěli. Naše soudružka nás tak poctivě hlídala, že si toho za tu hodinu nevšiml nikdo. Chtěl jsem dodat - že samotný nápad, jak efektivně ztratit čas na dni Evropy, zas tak špatný není. Aspoň by nebyl, nebýt toho přístupu. To už se ale vracím k soudružkám, které se s padesátikilovými pytli tahají na východu Ukrajiny. Asi je vám jasné, že zde ve své podstatě reprezentují nás.

Zítra si do školy přineste bramboru

Tohle téma jsem měl připravené s tím, že ho zde dám. Jednalo se o to, že na základce (tam, kde udělali ten podvod s Lovci Mamutů, který jistě ještě zmíním při nějaké humorné příležitosti) jsme měli za domácí úkol donést bramboru - nebo jinou zeleninu, kterou jsme dále zpracovávali na základě něčeho, jako jsou "výtvarné dílny", nebo tak něco.  Tento bod jsem však nezařadil, a dále ho nebudu rozvíjet, protože brambora byla na základce symbolem odpočinku, a bralo se to tak, že "když už nic, tak aspoň že se nemusíme učit...". V případně evropského dne (nebo chcete-li dne Evropy) jsme ale nabývali dojmu, že jsme trestanci, kteří jsou asi jako Alfred Dreyfus (další francouz) neoprávněně odsouzeni k nuceným pracím.

Nakonec to dobře dopadlo, a já jsem se dočkal oběda. Nezbývá než se těšit na příští rok. Vy se těšte pro změnu na zítřek, protože zítra vyjde článek o tom, co všechno nám EU obstarala, a jak dobře se máme. Tak si to (ve vlastním zájmu) nenechte ujít.


Share:

Pravidelní čtenáři

Jízdní řád

Kdy vydávám příspěvky? Už nikdy, jen příležitostně. Žádné pravidelné schéma už není...

ROZHLAS

Elektronická pošta

intercity560@gmail.com