Kronika - zlodějina nebo jenom blbost?

Vážení a milí, vítám vás u dalšího z mých článků.

Úvodem
Nejprve se vám pokusím nastínit o čem je vlastně řeč. Jedná se o tzv. Třídní kroniku, což je zatím příliš neodtajněná červená tlustá kniha s tvrdými deskami. Mě se jednou podařilo do ní aspoň na pár sekund nahlédnout, a tak Vám, kteří nevíte, o co se jedná, mohu sice ne podrobně, ale aspoň ve zkratce přiblížit, o co se vlastně jedná. Ještě zdůrazním, že netuším, k jakému účelu má kronika sloužit a z jakého důvodu.

Obsah
Já jsem si za těch několik sekund mohl všimnout pouze výčtu osazenstva naší třídy, následně bylo do knihy nalepeno několik barevných fotografií. Dá se ale pochybovat o dalším obsahu. Nejhorší na tom všem je, že nikdo neví a pravděpodobně ani nezjistí, co je zrovna o něm v této tajemné knize napsáno, a vůbec, jak je zde vykreslen.

Kdo k ní má přístup
 Jeden či dva lidé - tzv. kronikáři. Tak jsem je nazval já, oficiální název pro tuto funkci neexistuje. Problém je v tom, že ti kronikáři jsou zpravidla francouzštináři. A to nespolehliví. Zkrátka řečeno - můžou si do Kroniky psát co chtějí bez ohledu na druhou polovinu třídy, která je zpravidla upřímnější, a nešetří tuhle třídní ostudu kritikou. A aby si někteří nedovolovali a nekritizovali režim ve třídě, a vůbec aby byla nerovnost francouzštinářů vedených třídní a samostatných němčinářů v zasahování do kroniky obhajitelná, občas probíhá demokratické hlasování. Ta bývají samozřejmě zmanipulována francouzštináři, ale nesmí se to říkat nahlas, neboť je to přece jen demokracie...

Neurčitý
A aby toho nebylo málo, ve třídě máme jednoho němčináře, který je ovšem napojený na francouzštináře a plně s nimi spolupracuje. Princip je založený na východových otáčecích dveří, které můžeme vidět třeba v bance. Polopaticky řečeno, zraditel sonduje informace z Ně. skupiny, které následně reprodukuje Fr. skupině. Ale z Fr. skupiny se tyto informace nedostávají zpět do Ně., čili jde o zmíněné otáčecí dveře, které se vždy točí jen na jednu stranu. Pro svoji bezpečnost zde radši nejmenuji ono jméno. Navíc hlavní aktéři této situace ho znají.

Nemáme na elektřinu!
Závěrem rozeberu, proč je vlastně ona publikace v jednom papírovém vydání. Pochopitelně, nejsem jediný, komu připadá divné, až hloupé a ponižující, že kronika existuje papírově, a ne elektronicky. Také jsem napsal dopis nejmenovanému kronikáři. Cituji odpověď: myslím si, že naše normální kronika je v pohodě a že není potřeba složité techniky. (Konec citace). Já si to nemyslím, ale vzhledem k našemu systému ve třídě se musím uskromnit. Takže, respektuji toto ustanovení, protože citovaný kronikář je francouzštinář, a pokud bych si snad dovolil před tímto člověkem oponovat, byl bych pořádně sankcionován.

Pokud jste tento článek dočetli až do konce, mockrát děkuji!